Zhodnocení poloviny soutěžního ročníku 2017/2018 – mládež

Než začneme hodnotit, jak proběhla podzimní část soutěže výsledkově, tak bychom se měli zaměřit s čím každé mužstvo do soutěže šlo.

Začneme těmi nejmenšími. Po předchozí sezóně zůstalo v týmu 9 hráčů, nejdříve se vedení snažilo spojit s Holasovicemi, abychom zachránili soutěž 10 + 1. Bohužel se to nepovedlo, holasovští kluci odmítli do Vávrovic jezdit. I tak se soutěž přihlásila a bylo na trenérech, aby nové talenty přilákali. Povedlo se přišlo několik nových tváří, v četně třeba i Davida Kořínka ze Zlatník nebo Tomáše Černína z SFC Opava, po zralé úvaze se k fotbalu vrátila i Magda Černá.

V 7 členné skupině naši žáci nakonec ostudu neudělali, sehráli 6 zápasů a z nich dva vyhráli, jeden remizovali a tři  prohráli a to jenom zápas se Slavkovem byl katastrofou, jinak byly výsledky uspokojivé. Trenéři rovněž ocenili také přístup kluků k tréninkům, prakticky chodili za jakéhokoliv počasí, fotbal a tréninky je bavili. Proto se vedení rozhodlo uspořádat 2. ročník Turnaje Bohumíra Válečka, který naši kluci vyhráli. V této věkové kategorii měli trenéři možná nejhorší podmínky ze všech, ale svojí pílí a časem věnovaným pro ty nejmenší udělali největší progres.

Prostřední věková kategorie je většinou ve Vávrovicích hodně problematická. Po předchozí sezóně skončili věkově Klein, do jiných týmů zamířili Lakomý, Halátek a Havrlant. Bohm oznámil, že se bude fotbalu věnovat okrajově a Figura s fotbalem skončil bez většího důvodu sám. Do týmu přišlo několik nových hráčů z našich řad Pchálek, z Holasovic Kramný, Varyš, Paroulek a později Dehner, z Brumovic Pavelek, ze Zlatník Patrik Kořínek a z Malých Hoštic Pouč. Pouče a Paroulka v průběhu fotbal omrzel a v průběhu podzimu skončili. Na trenéry nečekala lehká práce. Museli řadu kluků naučit pravidla a způsob hry velkého fotbalu, přechod z 7 + 1 na 10 + 1 byl pro některé hodně problematický a určitý čas na zapracovaní to potřebovalo. Tréninková morálka byla vcelku obstojná, ale na stmelení tolika nových lidí bylo půl roku hodně málo. Často se hodně zkoušelo, kdo by kam asi mohl patřit. Tým měl 2 základní kameny a další 4 opěry, na kterých stavěl, ale v porovnání s ostatními týmy to bylo v součtu nakonec hodně málo. Tým získal 9 bodů za 2 výhry, 3 remízy a 5 proher. Obě výhry byly zasloužené – Hať i Vřesina byli nejslabšími týmy soutěže. Remíza s Benešovem a Hájem byla dílem pracovitosti a náhody, v obou případech musíme přiznat, že soupeř byl herně lepší, ale nedával góly a my ano. Zápas v Kylešovicích byl o dvou rozdílných poločasech, kdy v prvním byli lepší naši kluci a ve druhé domácí Kylešovice. Zápas se lámal v náš neprospěch až na úplném konci, což byla pro nás škoda. V prohraných zápasech jsme se zpravidla nevyvarovaly slabých chvil. Byl to jako blesk z čistého nebe a bylo najednou po zápase. Proti Bolaticím jsme dostali 4 branky během 15 minut a pak se s tím špatně něco dělá. V Malých Hošticích si troufnu říci jsme měli více ze hry, ale soupeř se dostal v první půli 2x k brance a dal 2 góly. Proti Litultovicím byl první poločas vyrovnaný, ale ve druhém jsme během 10 minut udělali 3 hrubky a prohráli 0:4. Ve Slavkově jsme zaspali prvních 15 minut a dostali 3 branky. V Píšti jsme si vedli skvěle první poločas a ve druhém jsme posledních 20 minut úplně vypustili.

Trenéři kvitovali účasti na zápasech, jenom jednou se stalo, že jich bylo 11 jinak bylo 3-6 lidí na střídačce. Je však před námi kupa práce a odhodlání, aby výkony a posléze i výsledky na jaře byly lepší.