Konec Martina Greipela ve Vávrovicích

Martin Greipel, 50 letý trenér po necelých třech letech ve Vávrovicích končí. Než se dostaneme k tomu jak, tak je nezbytné si připomenout vše. Berte tento článek s rezervou budou zde zmíněny anonymně postřehy různých lidí, ať se vyhneme přímé subjektivitě autora.

Reference:

Martin Greipel před Vávrovice působil jako hlavní trenér v Dolních Životicích, Slavkově „B“ a Malých Hošticích. V Dolní Životicích sice velkou díru v okresní III. třídě neudělal, ale jeho mužstvo se netrápilo se záchranářskými starostmi. Jeho odchod ze Životic však u místních přinesl šok. Lidi, kteří s ním do Životic přišli s ním zákonitě odešli do nové vznikající Slavkova „B“. V Životicích nastal výsledkový útlum vedení tehdy muselo povolat zpět hráče, kteří pod Martinem Greipelem nehráli a neměli takovou kvalitu, výsledkem byl po 2 letech pád do IV. třídy a 3 roky čekání na návrat. Ve Slavkově mezitím Martin Greipel suverénně zvládl postup ze IV. třídy, ve III. třídě narazil na jeden problém a to byly Kyjovice, které až do konce zdárně vzdorovaly, ale nakonec postoupil Slavkov. V okresním přeboru však Slavkov výsledkově strádal. V první sezóně hrál střed tabulky, druhou sezónu však hrál o záchranu a třetí rok už se tomu nevyhnul a to byl rovněž konec Martina Greipela ve Slavkově. Malé Hoštice další velká zkouška pro něj. V první sezóně se Hošticím dařilo hodně na podzim, jaro bylo horší, ale krásné 6.místo, v druhé sezóně se Hoštice pohybovaly na špici tabulky, bojovaly dokonce o postup, ale nepovedlo se. O to větší zklamání byla třetí sezóna, kdy Hoštice hrály spíše střed tabulky a 9. místo bylo považováno za neúspěch.

Začátek:

Martin Greipel převzal mužstvo, které postoupilo do okresního přeboru. Tým byl poskládaný z domácích hráčů bez velkých jmen. Kromě Patrika Košárka neměl nikdo zkušenost z větší soutěží než byl okresní přebor. Nelehký úkol. Přesto jeden z hráčů na začátku sezóny řekl, že s tímto trenérem nikdy nespadneme. No a jak se tato slova stala následně pravdou, to by asi nikdo nečekal. V první polovině sezóny se tým výsledkově trápil, herně často nepropadal, ale bylo vidět, že OP je úplně jiná soutěž. Fiaskem byl akorát poslední podzimní zápas s Litultovicemi. Přesto však bodový zisk byl slabý a mužstvo bylo třetí od konce. V druhé části po příchodu několika hráčů se začalo budovat hodně silné mužstvo, které dokázalo vyhrávat a posunout se až na 9. místo. V poháru kluci vypadli hned v první kole po remíza 1:1, nezvládli pokutové kopy.

Druhá sezóna:

Opět se ukázalo, že Martin Greipel má druhé sezóny nejlepší. Tým od začátku nenápadně vyhrával a už v polovině soutěže to bylo překvapivé. I když herně to někdy hodně skřípalo a na zápas se jezdilo ve skromném počtu, tak právě tohle základní tým stmelilo a semklo. Výsledkem bylo krásné 3. místo. Navíc přišel ještě bonus v postupu do finále poháru, kde po remíze 1:1, kluci prohráli až na penalty.

Třetí sezóna:

V podzimní části mužstvo hodně často selhávalo. Po druhém gólu hru hodně otevřelo a nebylo nouze o hokejové výsledky. Ve vyrovnaných střetnutích navíc dostávali kluci góly v závěru. Jarní část bylo o mnoho lepší, ale bodový rozdíl byl hodně markantní. Trenér byl odvolán 2 kola před koncem. Tudíž pod jeho vedením tým opravdu nikdy nesestoupil.

Statistika:

Pod vedení Martina Greipela Vávrovice odehráli 74 ligových zápasů a 8 pohárových. V ligových si připsal 32 výher, 12 remíz a 30 proher, při skóre 160:148. V pohárových zápasech mužstvo 5x vyhrálo a třikrát prohrálo.

Trenér a hráči

Být trenérem u amatérského družstva je velká dřina, protože kromě příjemných rozhodnutí, děláte nepopulární řešení, činy i skutky. Prvním problémem byly tréninky, které se staly začarovaným kruhem. Řada hráčů poukazovala na to, že tréninky jsou vedeny neefektivně, podle nich se málo hráčům věnoval. Častokrát se stávalo, že i když byl přítomen, tak trénink nevedl, jen jej sledoval, ale nijak neradil. Někdy kvůli práci nepřišel, ale nenašel za sebe náhradu. Komunikace byla trenérova slabina v mnoha případech. Samozřejmě pojďme to otočit, trenér na trénink musí přijít, jak nepřijde, tak jej hráči pomluví, druhá věc je jaká byla tréninková morálka mužstva celková? Hráči by se taky měli zamyslet nad svým přístupem. Každopádně se mu „povedlo“ rozdělit kabinu. Někteří si to možná neuvědomovali, ale mužstvo především ve třetí sezóně nepůsobilo kompaktně a nastala otázka jestli je vhodné Martina Greipela odvolat. Martin Greipel po posledním zápase podzimu nabídl klukům v kabině rezignaci, ti ji, ale odmítli s tím, že je to jejich vina. Postavili se za něj. V průběhu celého svého období a se Martin Greipel musel rozloučit s několika jedinci, kteří pod ním odmítli hrát, což opět nepřispělo k soudržnosti týmu a byla to velká škoda. Opět bychom zde mohli poukázat na trenérovu slabinu se s hráči lépe domlouvat.

Trenér a konexe:

Čím určitě Martin Greipel obohatil vávrovický klub byli hotoví hráči. Do týmu přišel Matěj Malohlava, Filip Mužík, Petr Arendáš nebo Daniel Cahel. Všichni tito lidé měli zásluhu na tom, že se fotbal ve Vávrovicích na čas posunul někde jinde. Nutno však přiznat, že ty hostování byli draze vykoupené a fotbalový klub na ně vynaložil velké sumy peněz. Navíc Matěj Malohlava chodil na zápasy nepravidelně a Daniel Cahel v polovině jara 2016 přestal hrát kvůli práci.

Konec trenéra:

Konec působení Martina Greipela bylo trochu nečekané. Vedení jej odvolalo po prohraném zápase v Kobeřicích. Nutno přiznat, že spouštěčem nebyla prohra, ale nečestné jednání Martina ke klubovém vedení a k celému mužstvu.  O nabídce Slavie věděl celé jaro a v průběhu něj již některé hráče do svého nového klubu lákal. Připadalo by někomu normální trénovat jeden tým a přetahovat hráče do druhého v nedohrané sezóně, kdy se hraje o záchranu. Přitom by asi všem ta pravda pomohla. „Kluci po sezóně, tady končím, ale pojďme udělat všichni proto všechno, ať se nesestoupí“. Bohužel se tohle nestalo a samotní hráči cítili, že toto jednání rozdělávalo kabinu. Ať si to trenér uvědomoval nebo ne, tak tím mezi hráče vkládal nedůvěru. Nedůvěru mezi sebe, jestli fakt hraju na plno a samozřejmě rostla nedůvěra k samotnému trenérovi, jestli mu to není jedno, co bude s Vávrovicemi. Těsně před zápasem v Kobeřicích podalo vedení Slavie Opavy návrh na volný přestup 3 hráčů. Tím Martin Greipel obešel třebas i nevědomky vedení FK NOVA, které mu dosti důvěřovalo. Přitom ještě 14 dní předtím byl ochoten i nadále tým vést v další sezóně. Opět se dostáváme k největší slabině a to je komunikace.  Martin Greipel byl odvolán 14.6. 2017 a 15.6. 2017 mu to bylo oficiálně sděleno. V závěrečné rozmluvě přiznal, že trochu rezignoval na přístupy hráčů a neřešil je, byl z nich unavených, nechal je se rozhodnout jestli půjdou na zápas nebo ne a to právě neměl dělat, možná že kdyby za nimi zašel mohl celou situaci vyřešit a zůstal by pánem situace. Popřel však jednoznačně, že by chtěl jakkoliv poškodit FK NOVA a chtěl, aby se soutěž zachránila. K přestupům se vyjádřil, tak, že nevěděl, jak to přesně funguje, úkolem byl pověřen pan Čelůstka, údajně to měl udělat až po zápase s Litultovicemi 16.6., kdy už mělo být jasné, jak to s oběma kluby bude vypadat.

Závěr:

Konce vztahů bývají mnohdy těžké a pracují emoce na plné obrátky. Každopádně je třeba Martinu Greipelovi za všechno poděkovat, za jeho volný čas, nervy a hlavně výsledky. Jen je škoda, že to rozloučení s ním neproběhlo důstojně před domácím publikem, stejně tak i s hráči, kteří budou odcházet. Myslím, že si to zasloužili. Všichni by se mohli zamyslet nad tím, jak tyto situace příště vyřešit lépe aspoň k částečné spokojenosti obou stran, protože závěr toho všeho byl spíše tragikomický.

Přání:

Martine děkujeme za tvoji práci a přejeme ti do dalších trenérských let mnoho pěkných zážitků a snad i úspěchů.